Tuzemská odnož finské stavební skupiny YIT loni v Česku prodala 320 bytů, o stovku méně než před rokem. Na obratu to ale vzhledem k rostoucím cenám novostaveb nebylo poznat − přesáhl 1,2 mi­liardy korun. Developeři jsou nuceni zdražovat byty i kvůli dražším stavebním pracím. „Nečekali jsme, že ten nárůst bude tak dramatický,“ říká Vladimír Dvořák, výkonný ředitel firmy YIT Stavo. Ta patří mezi pětici největších rezidenčních developerů v Praze podle počtu prodaných bytů. Mateřská YIT nedávno posílila, když k 1. únoru 2018 sfúzovala s finskou stavební společností Lemminkäinen. Obě firmy zaměstnávají na 10 tisíc lidí a nově budou vystupovat pod názvem YIT.

HN: Když jsme se bavili před rokem, plánovali jste, že v roce 2017 prodáte kolem 500 bytů. Ve skutečnosti to bylo 320. Čím to, když poptávka je velká a vy máte co nabídnout?

Jedna věc je, kolik bytů máte v nabídce a ve výstavbě, a druhá, jak máte portfolio rozprostřené do různých částí Prahy. Ne každý si totiž chce koupit byt v lokalitě, kterou nabízíme. Nejvíce bytů prodáváme v Hloubětíně. Prodeje bytů v projektu Aalto Cibulka v Košířích se rozběhnou, až začne stavba růst ze země. Na nižší než plánované prodeje bytů v roce 2017 měla vliv i úprava cen směrem nahoru kvůli situaci na trhu a konkurenci. Loni nám enormně stouply náklady především na stavbu a akvizice.

HN: O kolik?

Stavby jen v loňském roce po­dražily o takových 15 procent. My to částečně chápeme, protože v době recese dodavatelé přistupovali na cenu, která byla na hraně rentability, leckdy šli i pod ni. Šlo jim o to, udržet si obrat, a nechtěli propouštět kvalitní lidi. Mezitím se trh zlepšil, je dostatek zakázek, stavební firmy se potřebují stabilizovat, a tudíž zvyšují ceny. My jsme ale nečekali, že ten nárůst bude tak dramatický.

HN: V čem konkrétně jste zdražování ze strany dodavatelů pocítili?

Řekl bych, že zvyšování cen je plošné − týká se monolitů, hrubé stavby i řemeslných prací. Navíc se do cenotvorby negativně promítl nedostatek pracovních sil, což je patrné obzvlášť ve stavebnictví a spe­ciálně u subdodavatelů řemeslných prací. Pro nás to není úplně jednoduché. Ke zdražování nás nutí vnější okolnosti. My ceny nezvyšujeme proto, abychom měli vyšší zisky. Máme nějaký plán prodejnosti na každý měsíc, musíme sledovat nějaký hospodářský výsledek. Naše marže v minulém roce klesla, byť je pořád na dobré úrovni.

HN: O kolik jste byty v průměru loni zdražili?

Liší se to projekt od projektu. Ceny jsme navyšovali průběžně, vychází to na méně než 10 procent na celé naše portfolio.

HN: V Praze-Hloubětíně stavíte novou obytnou čtvrť postupně, nebylo by výhodnější vyhlásit tendr na stavební práce na několik etap najednou?

Doposud jsme dělali výběrové řízení vždy jen na jednu etapu, v současné situaci ale zvažujeme i jiné možnosti. V Hloubětíně pro nás staví stejný dodavatel, byť jsme na každou etapu organizovali otevřený, vícekolový tendr. Zakázka na čtvrtou etapu vyšla výrazně dráž, ačkoli domy jsou stejné. Dodavatelé dnes mají omezené kapacity, a pokud chtějí být seriózní, raději se o zakázku neucházejí, pro případ, že by nebyli schopni stavbu kapacitně zajistit.

HN: V okolí Kolbenovy ulice staví bytové domy další developeři blíže centru města, jak konkurenci vnímáte?

Jsem přesvědčen, že prodejům v Hloubětíně se daří, protože projekt je velmi dobře cenově nastavený. Konkurence naše prodeje výrazně neovlivňuje. Můj názor je, že naopak celé lokalitě pomáhá. Zchátralé a nevyužívané budovy mizí a z lokality se postupně stává atraktivní prostředí, které přitahuje více lidí. Prodeje nám jdou dobře. Díky situaci na trhu se zkrátí i doba realizace našeho projektu v Hloubětíně, a tedy doba, po kterou budou lidé bydlet na staveništi nebo v jeho sousedství.

HN: Jaký bude pro trh s novým bydlením rok 2018?

Letošní rok vidíme optimisticky. Myslím si, že se poptávka udrží minimálně na úrovni loňského roku. Ceny by výrazně neměly růst, spíše budou stagnovat. Uvědomujeme si, že pro hodně lidí jsou ceny novostaveb v Praze na hranici dostupnosti. A není to jen o tom, jestli ti lidé peníze mají nebo je dají dohromady, ale jestli jsou ochotní do bytu investovat.

HN: Jaké rezidenční projekty si pro letošek nachystala vaše firma?

Nabídneme celkem kolem 500 by­tů, hlavně v Hloubětíně a Košířích. Dále připravujeme projekt v Praze 5 s přibližně 250 byty, na který ale ještě nemáme povolení. A na další dva menší domy projednáváme stavební povolení. V Hloubětíně připravujeme také projekt Lappi, v němž počítáme se třemi etapami. V každém z nich vznikne kolem 100 bytů. Projekt Lappi rozšíří služby pro lidi, kteří budou v nové čtvrti bydlet. Rádi bychom, aby tam byl supermarket, drogerie, lékárna, pekárna a nějaké služby. Ty budou v samostatném objektu o velikosti asi 3000 metrů čtverečních komerčních ploch.

HN: Město nechce, aby se z nových rezidenčních projektů staly ubytovny. V praxi v nich komerční prostory vždy nefungují. Provozovatelé se často mění, některé prostory se nedaří pronajmout i několik let…

Na jednu stranu je pochopitelná snaha městských částí, aby nějaké služby vznikaly. Ale říct dopředu, jaké služby v projektu vzniknou, je velmi těžké. V našem projektu v Hloubětíně ale bude žít nejméně 2000 obyvatel a takový počet lidí už zajistí tržby pekárně, cukrárně nebo restauraci. Všechny zúčastněné strany by měly být flexibilní v posuzování toho, co je v daném místě vhodné, a nesledovat jen to, co říká územní plán. Myslím, že se to trochu mění, dnes už městská část někdy zhodnotí, že poměr komerce a bytů 60 : 40 nemusí nezbytně fungovat.

HN: V Košířích plánujete vedle novostavby i rekonstrukci bývalé továrny na byty, jak jste s ní daleko?

Druhou fázi zatím pracovně nazýváme Meopta podle někdejší továrny. Rádi bychom objekt zrevitalizovali letos, ale vše záleží na tom, jestli se nám podaří získat všechna potřebná povolení. Budova není památkově chráněná, ale je to výrazný objekt a my jsme ani nikdy neuvažovali o tom, že bychom jej zbourali. Cibulka v Košířích je prestižní lokalita na bydlení a ty byty budou jedinečné. I když to nebudou přímo lofty, protože pro to, aby tam mohlo být plnohodnotné patro, nám chybí na výšku asi 30 centimetrů.

HN: Jak jste si vyhodnotili developerské příležitosti mimo Prahu?

V regionech je jen malý rozdíl ve stavebních nákladech. Stavební pozemky mimo Prahu jsou sice levnější, ale zatím nám to v re­gionech příliš nevychází. Poohlížíme se však po blízkém okolí Prahy, kde by se dala postavit větší obytná čtvrť a kde bychom se mohli více věnovat urbanismu. Projekt ale musí mít dobrou dostupnost, minimálně autobusem, lépe i vlakem.

Zdroj: https://archiv.ihned.cz/c1-66055940-chapeme-ze-ceny-prazskych-bytu-jsou-pro-nektere-za-hranici-ke-zdrazovani-nas-nuti-stavebni-firmy-i-ceny-pozemku-rika-developer